Klíč ke sbírkám Prezentační portál sbírek pardubického kraje

Sbírky

Archeologie

„Stará“ archeologická sbírka (inv. řada 1) obsahuje nálezy získané od založení muzea v r. 1891 do r. 2004. Jedná se především o náhodné nálezy jednotlivin či soubory z „amatérských“ sondáží, ojediněle z regulérních záchranných archeol. výzkumů. Většina nálezů pochází z Litomyšlska z období pravěku, středověku i novověku. Nejvíce je zastoupen keramický materiál, zejména kuchyňská keramika a technická keramika – kachle, mazanice. Předměty náleží do skupin – zemědělské nářadí, militária, vybavení domácnosti, ozdoby, postroje jezdce a koně a další. Do „staré“ sbírky jsou dále zařazovány i ojedinělé a náhodné nálezy a dále nálezy z povrchové prospekce (i systematické) učiněné po r. 2004.
„Nová“ archeologická sbírka je tvořena soubory nálezů, které jsou získávány činností zejména archeologického pracoviště RML vzniklého v r. 2005. Sbírka obsahuje nálezy pouze z oblasti bývalého okresu Svitavy a rovněž i nálezy z výzkumů, které provádí jiné instituce s oprávněním pro tento region.

Architektura

Lapidárium (inv. řada 2A)- Převážnou část tvoří architektonické články z výzkumu AÚ ČSAV (1959 – 1960), prováděného na nádvoří litomyšlského zámku, na místě kde stával románsko-gotický kostel P. Marie. Dále jsou zastoupeny jednotlivé předměty, např. náhrobní desky, ozdobné ukončující články štítů, pamětní desky, hraniční patníky apod. Mimo jiné je zde i jediný dochovaný renesanční sloup z průčelí domu U Rytířů (2A-311) nebo deska od Josefa Šejnosty, původně osazená u vchodu do rodného bytu Bedřicha Smetany (2A-310).
Části staveb (inv. řada 2B) - Obsahuje především vývěsní štíty, korouhvičky, makovice a cedule nejrůznějšího charakteru (úřední, obchodní, orientační aj.) převážně z 18. a 19. století.
Modely staveb (inv. řada 2D) - Nesourodý soubor modelů staveb a expozice muzea. Zajímavostí je chalupa zhotovená pro Jubilejní výstavu v Praze r. 1908 (2D-6) a usedlost (2D-5) vyrobená pro Národopisnou výstavu v Praze r. 1895. Většina modelů pochází z 1. poloviny 20. století, modely expozic litomyšlského muzea z roku 1985.

Botanika

Botanická sbírka (inv. řada 32) dnes obsahuje herbáře pocházející z českého prostředí. Některé jsou významné z hlediska přírodovědného (např. herbář litomyšlského gymnázia, který z větší části vytvořil Bohumil Fleischer ke konci 19. stol.), ale i z kulturního (herbář spisovatelky Terézy Novákové).

Domácnost

Sbírka domácnost (inv. řada 12A) obsahuje drobné domácí přístroje a spotřebiče, např. mlýnky na kávu aj., žehličky, ocílky, váchy, vařiče, pasti na myši aj. Naprostá většina předmětů pochází z oblasti Litomyšlska z období 19. a 20. století; výrobce známe jen u několika z nich.

Doprava a sport

Fond doprava a sport je dále dělen na tři skupiny: doprava, sportovní potřeby a sportovní trofeje. Všechny předměty pocházejí z Litomyšlska, u řady z nich je znám i výrobce.
Doprava (inv. řada 8A) obsahuje několik vysokých jízdních kol, dětskou tříkolku, sáně aj., a dále dopravní značky. Předměty pocházejí z 19. a 20. stol. Unikátní jsou dvě jízdní kola – kolo zn. Singer (8A-6) patří mezi nejzachovalejší exempláře v českých zemích, kolo z dílny pardubického zámečníka Vorbacha (8A-7) bylo vyrobeno již v 80. letech 19. stol, tedy v době, kdy se k nám kola pouze dovážela.
Sportovní potřeby (inv. řada 8B) zahrnují především náčiní spojené s litomyšlským sokolem (gymnastické kužely, sokolské kopí, činky) z přelomu 19.–20. stol. Nejstaršími a nejcennějšími předměty jsou dvě rakety na tenis (8B-17 a 18) snad z konce 18. stol., pocházející z litomyšlského zámku, z majetku rodu Valdštejn-Vartemberků. Dále sem náleží šermířské masky, lední brusle aj.
Sportovní trofeje (inv. řada 8C) obsahují téměř výhradně sokolské cyklistické trofeje z první pol. 20. stol.

Geologie

NEZVEŘEJŇOVAT

Hodiny

Sbírka dokumentuje výběrově užívání hodin (inv. řada 14A) a hodinek (inv. řada 14B) litomyšlským měšťanstvem i venkovským obyvatelstvem v období od konce 18. do začátku 20. století. Jde o produkci hodinářů českých i evropských, několik hodin bylo vyrobeno přímo v Litomyšli. Početný je soubor klasicistních a empírových stolních a nástěnných hodin a rovněž nástěnných hodin černoleských. Nejstarším předmětem jsou nástěnné hodiny patrně ze 17. stol. (14A-11). Ve sbírce jsou mj. dvoje sluneční diptychové hodiny (14A-53 a 54) patrně z 18. stol., podlahové hodiny (14A-49) pocházející z majetku B. Smetany, nezvyklé skeletové hodiny (14A-50) nebo části věžních hodiny z litomyšlské radnice (14A-51).

Kartografie

Sbírka kartografie je rozdělena na dvě části – atlasy (inv. řada 23A) a mapy (inv. řada 23B). Značná část předmětů sloužila jako učební pomůcky litomyšlských škol, ale mnoho jich muzeu věnovali i jednotlivci (sběratel František Brinke, tiskař Josef Dmych aj.). Ze starších děl převládá německá produkce 18. století (vydavatelé Homann, Seutter, Lotter), nechybí ani významná díla česká a rakouská (Vogt, Müller, Wieland, Reilly, Schrämbl). Nejstarší mapy ve sbírce jsou z holandské produkce z přelomu 16. a 17. století (Mercator 23B-273, 23B-274, Kaerius 23B-272) a o něco mladší mapa bitvy na Bílé hoře od Matthäuse Meriana (23B-113). Nejstarším atlasem sbírky je Atlas minor Nicolase Visschera II. (23A-43). Z mladších děl je tu např. jeden z nejstarších českých atlasů (Merklas, 23A-48). Pozoruhodná je i Schweickhardtova mapa Dolních Rakous (23B-316). Z regionálních děl jsou nejstarší Nowakova mapa litomyšlského panství (23B-17) a indikační skicy(?) stabilního katastru Litomyšle se jmény majitelů polností (23B-44).

Knihy

Rozsáhlý knižní fond (cca 20 000 svazků) se skládá především z několika historických souborů. Polovinu dnešního fondu tvoří bývalá profesorská knihovna litomyšlského gymnázia získaná muzeem v r. 1988. Dalšími zajímavými soubory, již méně početnými, jsou soukromé knihovny místních osobností (J. Lauba, F. Věcovského, A. Tomíčka, E. Welze a Q. Šimka).
Sbírka neobsahuje žádný prvotisk, zhruba třetina je starých tisků (inv. řady S/A až S/H), do nichž jsou zařazeny publikace do konce 19. století (s mladšími přesahy např. u časopisů se začátkem jejich vydávání před r. 1900). Ostatní svazky spadají převážně do první poloviny 20. stol. (inv. řady K/A až K/H). Zvláštní skupinu tvoří drobné tisky (náboženské a kramářské písně a modlitby; inv. řada D) většinou z 19. stol. Vedle tisků je zde malý soubor rukopisů (inv. řada R), mezi nimiž zvláště vyniká iluminovaný Graduál literátského sboru v Litomyšli z roku 1563.
Z hlediska tematického sbírková knihovna pokrývá široký záběr od beletrie včetně poezie přes náboženskou literaturu, učebnice a periodika až po odborné publikace z mnoha přírodních i humanitních oborů. V současné době probíhá doplňování fondů především o literaturu místních autorů či tituly týkající se Litomyšle a okolí.
Specifickou skupinu knih tvoří tzv. Portmoneana – díla se vztahem k malíři Josefu Váchalovi, tiskaři a sběrateli Josefu Portmanovi či Portmoneu – Museu Josefa Váchala v Litomyšli. Vedle současné produkce jsou zde knihy vytisknuté J. Portmanem a J. Váchalem.
Mimo popisovanou sbírkový knihovní fond muzeum spravuje rovněž knihovnu odbornou, jež je tvořena současnou vědeckou literaturou pro obory zastoupené v muzeu.

Militária

Fond militária obsahuje lovecké, sportovní a vojenské chladné a střelné zbraně a jejich příslušenství z období převážně od 18. století do konce první světové války (uniformy a stejnokroje jsou ve fondu textil).
Chladné zbraně (inv. řada 16A) – Fond obsahuje převážně vojenské chladné zbraně od konce 18. století a dále lovecké zbraně převážně z 19. století.
Palné zbraně (inv. řada 16B) - Jsou to především rakousko-uherské vojenské pušky a zbraně dalších evropských armád, jež odevzdali do muzea litomyšlští účastníci první světové války po jejím skončení, dále lovecké pušky různých výrobců a sportovní pušky - terčovnice, které pravděpodobně všechny pocházejí od litomyšlských střelců do terče. Je zde rovněž několik větrovek a vzduchovek a dalších střelných zbraní (balestra, luk, kuše).
Střelivo a munice (inv. řada 16C) – Do obsáhlé sbírky náleží dělostřelecké koule od 15. stol. a dále především dělostřelecká munice a náboje do ručních zbraní řady armád bojujících v první světové válce.
Další výzbroj a výstroj (inv. řada 16D) – Fond obsahuje zejména lovecké prachovnice a pouzdra na broky z 19. stol. Menší část tvoří předměty související s první světovou válkou (polní láhve aj.). Zajímavý je soubor několika vojenských ochranných masek z téže doby.
Ostatní (inv. řada 16Z) – Náleží sem např. zápalkovací kleště, kleště k odlévání střel, odměrky k dávkování střelného prachu aj. Zajímavé jsou výrobky vojáků či zajatců za první světové války (náramky, popelníky aj.).

Mykologie

Nepočetný fond (inv. řada 31) obsahuje především mykologické preparáty pocházející z litomyšlského gymnázia, kde sloužily před r. 1945 jako výukové pomůcky.

Náboženství, tradice a lidové zvyky

Drobné náboženské předměty (inv. řada 21A) – Fond osahuje různorodou skupinu předmětů souvisejících s náboženstvím a lidovou zbožností. Patří sem např. škapulíře, křestní medailony, růžence, krucifixy, ale i devoční grafika, obrázky z poutí a relikviářové obrázky či sošky tovární produkce s náboženskou tématikou (vyjma porcelánových sošek, liturgických nádob a domácích kropenek a lamp na věčné světlo a kostelních postavníků – inv. řady 10B, 10D, 13A). Nejstarším předmětem sbírky je gotická monstrance z kostela ve Sloupnici (21A-123). K významným osobnostem jsou zde dva krucifixy po M. D. Rettigové (21A-4 a 21A-8). Pozornost zaslouží ikony (21A-51 a 21A-52) nalezené na bitevním poli napoleonských válek u Slavkova, čepeček ze škapulíře (21A-46), jenž se nasazoval dětem při psotníku nebo relikviář (21A-80) z r. 1763 s relikvií sv. Jana Nepomuckého, jejíž pravost je potvrzena listinou s pečetí kanovníka Sv. Víta v Praze. Ve sbírce je také zasklená listina potvrzující pravost ostatků sv. Vojtěcha (21A-73) z r. 1884.
Svaté obrázky (inv. řada 21B) – Fond je takřka výhradně tvořena kolekcí soukromého sběratele Q. Šimka. Nachází se zde i několik drobných tisků, které Šimek ve sbírce měl. Grafika je upomínková, vztahující se k poutním místům, světcům, někdy jde i o skládané obrázky nebo grafiku tištěnou na hedvábí. Předměty pocházejí z českých zemí a Evropy převážně z 18. a 19. stol.
Tradice a lidové zvyky (inv. řada 21C) – Soubor tvoří převážně místní i moravské velikonoční kraslice od konce 19. stol. a dále vánoční ozdoby starší české provenience. K pozoruhodným předmětům patří masopustní masky (21C-116 až 118) z Trstěnice, svatební kytice (21C-119) nebo mikulášský ornát (21C-158), používaný při mikulášských průvodech na Litomyšlsku.

Nábytek

Nábytek (inv. řada 11A) lze tradičně rozdělit na lidový, stylový a cechovní. Lidový nábytek tvoří přibližně polovinu sbírky a dobře dokumentuje vybavení venkovské domácnosti na Litomyšlsku a zároveň zdejší produkci od konce 18. do poloviny 19. stol. Cenný je soubor padesáti malovaných truhel a skříní, k unikátům náleží šest lidových malovaných paravánů (11A-47 až 52). Druhou polovinu sbírky tvoří stylový nábytek pocházející z měšťanského prostředí Litomyšle, ojediněle ze zdejšího zámku či piaristické koleje. Období od 18. do první poloviny 20. stol. dokumentuje pouze jednotlivými ukázkami. Výrobci tohoto nábytku jsou převážně neznámí. Řada předmětů je spojena s významnými osobnostmi, např. psací stoly Bedřicha Smetany (11A-73), Z. M. Kuděje (11A-174) a Zdeňka Nejedlého (11A-181), truhlice M. D. Rettigové (11A-104) či malířský stojan Josefa Matičky (11A-176). Dále sbírka zahrnuje dvě desítky litomyšlských cechovních truhlic s nejstaršími exempláři ze 17. stol.

Obchod

Fond obchod (inv. řada 7A) obsahuje předměty bezprostředně související s provozováním obchodní činnosti, např. reklamní tabule, sáčky a tašky na zboží, dózy na potraviny a jiné vybavení obchodů či hostinců (pípy aj.). Všechny předměty pocházejí z Litomyšlska, u řady z nich je znám i výrobce. Nejstarším předmětem je kupecká ryba z litomyšlského koloniálu Quidona Šimka z přelomu 18.–19. stol.

Obrazová, zvuková a datová media

Fotoarchiv (cca 50 000 sb. předmětů) obsahuje snímky z období od poloviny 19. stol. převážně do poloviny 20. stol. Jejich autory jsou většinou místní fotografové, amatéři i profesionálové. Snímky zaznamenávají realitu Litomyšle a blízkého okolí, někdy s přesahy do českých zemí i zahraničí (záběry z cest). Tematicky je obsaženo široké rozpětí od portrétů a rodinných snímků přes dokumentaci veřejného života, architektury a města jako celku až po umělecky laděné záběry.
Z hlediska vývoje fotografických technik a druhů materiálu je nejstarší součástí fotoarchivu malý soubor snímků zhotovených historickými technikami (inv. řada 22S, 14 sb. předmětů) včetně zřejmě nejstarší dochované daguerrotypie vytvořené v Čechách, pohled na starou poštu v Litomyšli od F. I. Staška z léta 1840 (inv. č. 22S-1, dnes je vyobrazení zcela nečitelné). Dále jsou zde menší soubory stereoskopických fotografií a diapozitivů. Většinu sbírky tvoří pozitivy (inv. řada 22P, část pozitivů online), pozitivy umístěné v albech (inv. řada 22P-X, část alb online) a negativy, z části skleněné (inv. řada 22N, část negativů online).
Specifikou, velmi početnou a historicky cennou je kolekce negativů z padesátiletého působení litomyšlského amatérského fotografa Miroslava Škrdly (1932-2016), který dokumentoval téměř veškeré dění v Litomyšli – stavební vývoj, kulturní, sportovní i společenské události (inv. řada 22X).
Filmové záznamy (inv. řada 22F) – Fond obsahuje téměř stovku převážně filmových dokumentů vytvořených litomyšlskými amatérskými filmaři od 40. let 20. stol. do současnosti. Filmy dokumentují kulturní, sportovní a další události z dějin Litomyšle.

Paleontologie

Fond paleontologie (inv. řada 30) tvoří fosilie mořských živočichů a rostlin z Litomyšlska, převážně z okolí Morašic, kde působil významný sběratel a amatérský paleontolog František Ferina (1855–1927).

Předměty pro zábavu a osobní potřebu

Hry a hračky (inv. řada 18A) – Kromě předmětů z 19. stol. jako jsou hrací karty či miniaturní nádobí tvoří především dva sobory. Prvním jsou plastová autíčka/modely hasičské techniky z 2. poloviny 20. stol. Československé i zahraniční provenience. Převážnou část sbírky pak tvoří původně soukromá kolekce panenek, plyšových hraček a kočárků litomyšlského sběratele Jaromíra Stratílka z 20. stol.
Hudební nástroje (inv. řada 18B) – Fond není nijak početný, přesto obsahuje řadu unikátních či pozoruhodných předmětů. Nejstarším nástrojem je viola de gamba (18B-28), unikátní nejen jako samotný hudební nástroj, ale také tím, že uvnitř jejího těla se dochoval štítek s datací 1721 a opravami nástroje. Uvedeno je také jméno výrobce Wengera z Vídně. K dalším pozoruhodným předmětům patří buben (18B-22), používaný údajně při svolávání k robotě v Němčicích, dále přirozená trumpeta (18B-32) od pražského výrobce Lipperta, hammerklavier (18B-54) od výrobce Weimeise z Prahy, který navíc patřil hudebnímu skladateli J. V. Tomáškovi. Z litomyšlského zámku se do sbírky dostal kladívkový klavír (18B-55), na který hrávala hraběnka Valdštejnová. Netypickým nástrojem od místního výrobce Krahujce je zimostrázový klarinet (18B-44). Z proslulých rakousko-uherských výrobců jsou zastoupeny fagoty (18B-36 a 18B-37) od firmy Schölnast v Bratislavě a Huittl ve Vídni. Od litomyšlských výrobců se ve sbírce nachází klavír zn. Kalles (18B-52) a již zmíněný zimostrázový klarinet (po Fr. Vognerovi) a fagot (18B-34) od Jana Krahujce. Z nástrojů, které patřily významným osobnostem, jmenujme klavír Zdeňka Nejedlého (18B-53), ukulele malíře Julia Mařáka (18B-2) a kytaru malíře Antonína Andrleho (18B-29). Ve sbírce se nachází také symbolické taktovky skladatele Františka Vognera (18B-1) a Jaromíra Metyše (18B-49 a 18B-50). Jsou zde i torza dvou varhan z litomyšlských kostelů, jedny od kutnohorského Pavla Fr. Horáka z r. 1784 (18B-59) z kostela Povýšení sv. Kříže a druhé (18B-58) od litomyšlského rodáka Welze, které byly buď v kostele sv. Anny, nebo ve špitálském kostelíku. Pro region jsou cenné sádrové odlitky zvonů, rekvírovaných v Litomyšli a okolí za první světové války.
Potřeby pro konzumaci tabáku (inv. řada 18C) – Fond obsahuje dýmky, tabatěrky, cigaretové špičky, popelníky, nádoby na šňupací tabák apod. české provenience z 19. a 20. stol.
Psací a drobné kancelářské potřeby (inv. řada 18D) – Sbírku tvoří pera, kalamáře, dopisní nože, stojánky na fotografie, těžítka apod. české provenience z 19. a 20. stol. a dále především novodobé a současné kalendáře z regionu.
Hygienické, toaletní a osobní potřeby (inv. řada 18E) – Nepočetný fond obsahuje brýle, pánské potřeby na holení, zavírací nože apod. české provenience z 19. a 20. stol.
Upomínkové, turistické, zábavné a dekorační předměty a kuriozity (inv. řada 18F) – Sbírku tvoří upomínkové a turistické předměty české i světové provenience od 19. stol. (např. turistické známky), dekorace (např. krabičky na drobnosti, dekorační lžíce) a kuriozity. Ty obsahují mj. kuriózní předměty ze sbírky Quidona Šimka, jako model pagody, matrjošku či Šimkem malované velké mořské mušle.
Ostatní předměty pro zábavu a osobní potřebu (inv. řada 18Z) – Nepočetný soubor je tvořen především malířskými potřebami, většinou z majetku malíře Julia Mařáka.

Řemesla, živnosti, průmysl a domácí výroba

Práce se dřevem (inv. řada 5A) – Sbírka obsahuje nářadí související s řemesly pracujícími se dřevem, jako je tesařství, truhlářství, bednářství, výroba modrotiskových matric atd. Jsou zde především hoblíky a různé druhy seker, a rovněž i některé výrobky výše uvedených řemesel, např. dřevěné zámky. Většina předmětů pochází z Litomyšlska, výrobce až na výjimky neznáme. Nejstarší z nich lze datovat do 18. století, některé nesou konkrétní dataci.
Práce s kovem (inv. řada 5B) – Fond obsahuje produkty kovářské a zámečnické práce, tj. zámky, klíče, závěsy, kliky, klíčové štítky apod. (archeologicky nalezené podkovy aj. jsou ve fondu archeologie). Kovozpracovatelské nářadí ve sbírkách muzea téměř není. Nejstaršími předměty sbírky je několik středověkých klíčů a visacích zámků. Většina předmětů pochází patrně z Litomyšlska, přesnou lokalitu známe jen u zlomku z nich, např. hřeb z usedlosti čp. 34 v Příluce s datací 1716 (5B-65), renesanční držadlo ze hřbitovních vrat v Trstěnici (5B-114), zámek z tabernákula kostela v Dolním Újezdě ze 17. století (5B-26) či stejně starý dveřní závěs z kaple v Heřmanicích (5B-104). Výrobce u žádného předmětu neznáme, vyjma školních prací z průmyslové školy v Litomyšli (5B-111, 112 a 5B-138).
Práce s textiliemi (inv. řada 5C) - Sbírka obsahuje nářadí související se zpracováním textilií. Téměř polovinu sbírky (77 předmětů) tvoří modrotiskařské formy. Pouze u šesti z nich známe původního majitele, barvíře K. Čížka z Litomyšle. Další předměty datované od 18. století byly používány k řemeslnému i domácímu šití, předení, vyšívání, tkaní či paličkování.
Práce s kůží a jejími náhražkami (inv. řada 5D) – Nachází se zde hlavně nástroje pro dvě řemesla, a sice ševců a koželuhů. Litomyšl byla v minulosti spojená s kvalitní výrobou obuvi, kromě ševců vyrábějících boty ručně zde vznikly i továrny na výrobu bot. Ve sbírce je několik strojů z podniku Václava Sommera (18 předmětů). Koželužské nástroje pochází od místního koželuha Josefa Tichého (22 předmětů), který muzeu soubor věnoval na počátku 20. století, když s živností skončil. Ze stejné doby jsou i nástroje koželuha Matyaska (9 předmětů). Poslední část sbírky, vyjma několika jednotlivin, představují nástroje litomyšlského kloboučníka Jana Mádra (*1853) (6 předmětů).
Potravinářství (inv. řada 5E) – Náleží sem nástroje a pomůcky používané při zpracování potravin na bázi domácké výroby a řemesla, např. perníkářství (většina předmětů používaných při běžném domácím vaření je v jiných částech fondu, hlavně sklo, keramika a porcelán, kuchyňské nádobí). Sbírku tvoří především perníkářské formy, dále např. formy na máslo, oplatnice, sekáčky na maso aj. Většina předmětů pochází z Litomyšlska. Výrobce až na výjimky neznáme. K zajímavým předmětů patří tři destilační nádoby (5E-22 až 24) pocházející z majetku Čeňka Toboláře z Litomyšle. Nejstarším předmětem je oplatnice z r. 1591 (5E-111), dalších několik oplatnic a jedna perníkářská forma je ze 17. stol. Většina předmětů je z 18. a 19. stol.
Tiskařství (inv. řada 5F) – Inv. řada obsahuje pouze tiskařské štočky. Do muzea se dostaly dva velké soubory - matrice z litomyšlské Augustovy tiskárny (999 ks) a štočky použité v bibliofilských tiscích Josefa Portmana (1893-1968), respektive štočky z jeho sbírky (280 ks). Další štočky patřily Quido Šimkovi, dvě desítky štočků jsou reklamních, vztahujících se k obuvnické firmě Václava Sommera v Litomyšli. K dalším menším souborům patří např. štočky k propagačním tiskům TJ Sokol Litomyšl. Z hlediska materiálu a techniky jsou zastoupeny různé výrobní techniky: dřevoryt, dřevořez, olovoryt, zinkografie, lept nebo linoryt. Z velké části se jedná o anonymní díla, ale u štočků J. Portmana známe autory většiny z nich. Jejich tvůrci byli přední umělci první poloviny 20. století, např. Jan Konůpek, Josef Čapek, Zdenka Braunerová, František Kysela, Josef Váchal, George Grosz, František Bílek, Milada Marešová nebo Albert Schamoni. Nejstarší štočky se nachází v souboru štočků Augustovy tiskárny a jsou z 18. století.
Pozn: Obrazová dokumentace štočků v katalogu je tvořena reprodukcemi novotisků z těchto štočků (pouze v několika případech, kdy z důvodu špatného dochování štočku nebylo možné nový otisk zhotovit, byl použit snímek tiskové strany štočku), výběrově jsou připojeny i snímky vlastních štočků jakožto trojrozměrných předmětů. Novotisky štočků a jejich digitalizaci realizovalo RML v letech 2007-2018 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
Kamnářství (inv. řada 5H) – Fond obsahuje části kachlových kamen – římsy, horní nástavce kamen, komorové a rámové kachle (i rohové), jejichž čelní vyhřívací stěna (čvs) nese různé výzdobné motivy. Jsou zde rovněž sádrové formy na výrobu čelní vyhřívací stěny kachlů. Součásti kachlových kamen pocházejí z Litomyšle a okolí z období gotiky, renesance, minimum z baroka, převážnou část sbírky tvoří součásti kamen z 19. století.
Řemesla, živnosti, průmysl a domácí výroba ostatní (inv. řada 5Z) – Náleží sem nářadí a náčiní (částečně i výrobky), které nejsou obsaženy v jiných specializovaných fondech (jako je práce se dřevem, s textiliemi, kamnářství, tiskařství aj.). Sbírku tvoří dva dominantní soubory: prvním jsou voskařské nástroje a výrobky (a několik předmětů k mydlářství) převážně z dílny litomyšlského Čeňka Toboláře (1853-1903), druhým je lékařské náčiní převážně z majetku litomyšlského lékaře Františka Teplého (1843-1920). Dále je zde několik jednotlivin k jiným řemeslům či živnostem (např. čalounický cupovací stroj). Nejstarší předměty lze datovat do konce 18. století.

Sbírka archivní povahy

Sbírky archivní povahy obsahují materiály ke kulturním dějinám Litomyšle, osobní písemnosti a další dokumenty vztahující se k významným osobnostem (Tereza Nováková, Alois Jirásek, Bedřich Smetana aj.). V současné době nejsou archivní sbírky dostupné online.

Sklo, keramika, jiné nádoby a kuchyňské nádobí

Sklo (inv. řada 10A) – Sbírka dobře dokumentuje hlavně venkovské a měšťanské poměry na Litomyšlsku, jen několik kusů pochází snad z majetku šlechty (10A-41, 10A-468, 10A-689). Naprostá většina předmětů je české výroby, ostatní ze střední Evropy. Výrazným obohacením pro sbírku byly soukromé kolekce Quidona Šimka a Františka Brinkeho, věnované muzeu v 1. polovině 20. století. Nejstarším předmětem sbírky je láhev (10A-572) ze sklárny v Pusté Rybné z roku 1694, k nejmladším patří produkce Ludviky Smrčkové (10A-588, 10A-589, 10A-645, 10A-818). Nejvíce skla spadá časově do 19. století. Sbírka obsahuje velké množství výrobků z vysočinských skláren, včetně obsáhlého souboru prysek a karaf. K cenným předmětům patří číše signované a datované J. J. Mildnerem (10A-32 až 35), skleněná kytice ze sklárny Posekanec (10A-806), figurky od Jaroslava Brychty (10A-451 až 459) a díla podle návrhu Aloise Meteláka (10A-460, 10A-566 až 587). Kuriózní jsou předměty domalovávané Q. Šimkem (10A-320, 10A-400, 10A-801, 10A-804).
Keramika, fajáns a porcelán (inv. řada 10B) - Většina předmětů byla vyrobena v Čechách a na Moravě od konce 18. do poloviny 20. stol. Litomyšlská keramika je torzovitě zastoupena až od 30. let 20. stol. Sbírka dokumentuje hlavně venkovské a měšťanské poměry na Litomyšlsku a jen několik kusů pochází z majetku šlechty (10B-646, 10B-840, 10B-841, 10B-1016) a litomyšlských piaristů (10B-29, 10B-678, 10B-679). Ke kvalitě sbírky významně přispěli Quido Šimek a František Brinke, kteří v 1. polovině 20. stol. věnovali muzeu své soukromé kolekce. Nachází se zde i několik kusů, jež mají spojitost s M. D. Rettigovou (např. 10B-6, 10B-164, 10B-165). Vlastní rukou dotvořil některé z předmětů sběratel Q. Šimek (např. 10B-545, 10B-769, 10B-770).
Nádoby kamenné (inv. řada 10C) - Patří sem především dekorační předměty vyrobené z mramoru – vázy, talíře apod. Čtyři předměty pocházejí ze Šimkovy sbírky, z toho dva z nich si přivezl z cesty po Itálii (10C-1, 10C-2).
Nádoby kovové (inv. řada 10D) - Patří sem nádoby z vybavení kuchyně, a rovněž jiné kovové nádoby, včetně liturgických a užitkových. Nejstarším předmětem sbírky je gotická kadidelnice (10D-181) z bronzu. Většina předmětů pochází z 18. a 19. století. K mladším předmětům patří secesní vázy, výrobky z alpaky a konečně nádoby ze smaltovaného plechu hlavně z 1. poloviny 20. století. Většina předmětů byla vyrobena v českých zemích, cín povětšinou v severozápadních Čechách. Ve sbírce jsou i dvě odměrky (10D-71, 10D-72) vyrobené posledním litomyšlským cínařem Vincenzem Opleštilem. Čtyři cínové talíře (10D-141, 10D-142, 10D-148, 10D-149) z konce 18. století pocházejí od Mistra I.B. tvořícího snad také v Litomyšli.
Nádoby z organických materiálů (inv. řada 10E) – Do fondu náleží nádoby z vybavení kuchyně, a dále např. i vahadlo na nošení věder, soudky, nůše, konve na vodu apod. Všechny předměty lze časově zařadit do 19. století až 1. třetiny 20. století. Většinou se jedná o předměty běžné denní potřeby. Vymykají se jen artefakty ze Šimkovi sbírky, jako např. holba (10E-45), kterou si sběratel sám pomaloval, podnos a talíře (10E-65 až 10E-67) z Japonska, dřevěné misky a soudek (10E-26 až 28 a 10E-39) z Ruska nebo papírové dezertní talířky (10E-49 až 53) ze Švýcarska.
Nádoby z umělých hmot (inv. řada 10G) - Patří sem nyní pouze několik předmětů ze současné doby.
Kuchyňského nádobí (inv. řada 10H) – Ve fondu najdeme náčiní užívané při přípravě jídla a jeho konzumaci, tj. příbory, naběračky, válečky, vykrajovací formičky, cedníky apod., vyjma nádob, které mají své vlastní fondy dle použitého materiálu. Nacházejí se tu výrobky běžné denní potřeby od 18. století až do 20. století. Pocházejí pouze od dárců z Litomyšle a Litomyšlska, většina předmětů je české výroby. Jsou zde ale i výjimky v podobě příboru ze Sarajeva (10H-98), lžíce z Albánie (10H-91), dvou výrobků Maďarských (10H-29, 10H-30) apod.

Svítidla

Fond svítidel (inv. řada 13A) obsahuje především loučníky, svícny a petrolejové lampy, tedy běžná svítidla, typická pro dobu zhruba 18. století až 1. čtvrtiny 20. století. Najdeme zde celou řadu kratiknotů, několik pouličních svítilen, skleněné koule sloužící k rozptylu světla od svící, lampy redukční, olejové i lampu plynovou (13A-163) a moderátorovou (13A-150), lustry, lampy na věčné světlo nebo dva kusy postavníků (13A-196 a 13A-197). Kuriozitami jsou fakule cechu tkalcovského (13A-189) či dřevěné imitace svící (13A-185). Naprostá většina předmětů pochází z Litomyšlska. Nejstaršími předměty sbírky jsou oltářní cínové svícny ze Sloupnice, s letopočty 1673 (13A-13), 1678 (13A-57) a 1690 (13A-56).

Školství, spolkový, kulturní a veřejný život

Školství (inv. řada 17A) – Fond obsahuje kalamáře, penály, břidlicové tabulky aj. převážně z 19. stol.
Spolky (inv. řada 17B) – Nepočetný fond obsahuje předměty související s činností různých spolků a cechů z Litomyšle. Značná část sbírky je tvořena památkami na humoristický spolek Hnízdo kosů litomyšlských (působil v letech 1889-1903), jednotlivostmi jsou zastoupeni sokolové, ostrostřelci, cech řezníků apod. Předměty pocházejí z časového období od konce 18. století do první poloviny 20. století (některé spolkové a cechovní předměty jsou vzhledem ke své povaze zařazeny v jiných částech fondu, např. prapory v části Textil, cechovní truhlice v Nábytku apod.).
Veřejný život (inv. řada 17C) – Fond je tvořen nejrůznějšími doklady veřejného života především v Litomyšli od 19. stol. – od předmětů souvisejících s trestním právem (okovy, oprátky aj.), s výkonem úřední moci (míry a.), se společenskými událostmi (kotiliony aj.) až po divadelní loutky a kulisy.

Technika

Fond technika (inv. řada 15) obsahuje nepočetný soubor různorodých technických přístrojů z 20. století., určených především k domácímu použití, jako psací stroje, rozhlasové přijímače, fotoaparáty apod.

Tématické sbírky

Numizmatika (inv. řada 19A) – Zhruba polovina bohatého numizmatického fondu (cca 12 000 sb. předmětů) je tvořena původně soukromou sbírkou litomyšlského obchodníka a sběratele Quidona Šimka, který ji odkázal muzeu v r. 1933, druhá polovina je tvořena mnoha dalšími akvizicemi muzea od jeho založení. Mince a papírová platidla pocházejí v menší míře z celého světa, převážně pak z českých zemí a sousedních států (některé z hromadných nálezů v okolí Litomyšle a okresu Svitavy; novodobé depoty jsou ukládány ve sbírce archeologie). S výjimkou nepočetného souboru antických a keltských mincí je dokumentováno časové období od středověku do 20. stol.
Sfragistika (inv. řada 19B) – Fond sfragistiky obsahuje velmi různorodý sfragistický materiál – pečetidla, pečetě, razítka a otisky razítek. Předměty pocházející od nejrůznějších majitelů, resp. autorů (instituce, obce, soukromé osoby) především z Litomyšle a českých zemí v širokém časovém období od středověku do 20. století.
Faleristika (inv. řada 19C) – Řády, vyznamenání a odznaky pochází převážně z českého prostředí z 19. a 20. století.
Filatelie (inv. řada 19D) – Do fondu náleží torzo sbírky známek z majetku Q. Šimka (lze předpokládat, že měl filatelistického materiálu podstatně více) a dále především pozoruhodná sbírka celistvostí, celin a formulářů litomyšlské pošty od 18. do 20. stol., kterou původně vytvořil Roman Zoubek.
Nálepky (inv. řada 19F) – Sbírka nálepek nejrůznějších námětů – charitativní, propagandistické (válečné, národní), výstavní, spolkové, reklamní aj. převážně z 19. a počátku 20. stol. Podstatnou část tvoří původní sbírka Q. Šimka.
Filokartie (inv. řada 19H) – Početná sbírka pohlednic je tvořena z velké části původní soukromou sbírkou litomyšlského obchodníka a sběratele Quidona Šimka, který ji odkázal muzeu v r. 1933, pouze malý počet pohlednic pochází z mladších akvizic muzea, včetně litomyšlských pohlednic ze současnosti. Šimkovy pohlednice tvoří tři celky. Prvním jsou Šimkem vytvořená pohlednicová alba, nazvaná: „Sbírka pohledů měst, hradů, zámků, pamětihodných míst a přírodních krás Království českého“, v nichž jsou pohlednice řazeny dle krajů. Druhý celek tvoří pohlednice se zeměpisnou tematikou měst a obcí českých zemí. Třetí celek z Šimkovy pozůstalosti tvoří pohlednice všech námětů, žánrů i států světa a korespondenčních lístků z období let 1900 – cca 1920. Většina pohlednic je adresována Q. Šimkovi, jeho rodinným příslušníkům a také desítkám dalších Litomyšlanů. Časové vymezení je zhruba mezi lety 1890 – 1939.
Knoflíky (inv. řada 19K) – Fond obsahuje knoflíky především české a evropské provenience od 18. do 20. stol. Značná část pochází z původní kolekce Q. Šimka. K raritním předmětům patří razidlo k vybíjení knoflíků pro služebnictvo na panství hraběte Antonína Jiřího Valdštejn-Vartenberka (1K-1).
Šimkova sbírka (inv. řada 19S) – Quido Šimek (1857-1933) byl litomyšlský kupec, kreslíř, kronikář, sběratel, spoluzakladatel městského muzea, majitel soukromého muzea a také velký humorista. Svoji rozsáhlou kolekci v r. 1933 odkázal litomyšlskému muzeu. Trojrozměrné předměty jsou rozděleny do ostatních fondů, „sbírka Q. Šimka“ je písemnou a kreslířskou částí jeho pozůstalosti.
Nejcennější součástí sbírky tvoří jeho díla, v nichž jsou neoddělitelně spojeny svérázné kresby a karikatury s textovým, někdy značně ironickým, komentářem dobového dění. Rukopis nazvaný autorem „U Šimků“ 1849 – 1911 obsahuje dějiny kupeckého krámu rodiny Šimkovy. Život v Litomyšli svérázně glosuje početný soubor kreseb nazvaný Karikatury měšťanského života, kresby ze souboru Litomyšl před 50 lety (1870) zachycují architektonické proměny města na konci 19. století. Nejrozsáhlejším Šimkovým rukopisem je Litomyšl za doby světové války 1914-1919 detailně popisující život ve městě v kontextu událostí první světové války. Uvedená díla budila značnou pozornost již v době svého vzniku, dnes podávají unikátní svědectví o životě venkovského maloměsta na přelomu 19. a 20. století. Sbírka obsahuje rovněž osobní a účetní doklady a korespondeci Q. Šimka a některých členů jeho rodiny, památky z cest, drobnější rukopisy a rukopisné katalogy sbírek. Pozoruhodný je zejména katalog jeho několikatisícové numizmatické sbírky a dále rukopisný ilustrovaný katalog uměleckoprůmyslových sbírek.
Další část sbírky tvoří soubory tiskovin a dalších materiálů shromažďované Šimkem, např. pozvánky a vstupenky, obálky, parte, plakáty a vizitky. Zvláštní je jednosvazkový soubor nejrůznějších gratulací, pamětních listů, vizitek, pozvánek, dopisů a vzkazů nazvaný Snůška vzpomínek na staré časy. Poslední částí sbírky je menší sbírka tisků nejrůznějšího zaměřeni.
Cigaretové obaly a kuřivo (inv. řada 19T) – Valnou část fondu tvoří původní soukromá sbírka litomyšlského obchodníka a sběratele Quidona Šimka, který ji odkázal muzeu v r. 1933. Jedná se o krabičky od cigaret (a výjimečně i cigarety) prodávané na českém území přibližně od začátku 20. stol. do r. 1933. Krabičky jsou místní (rakousko-uherské a československé) produkce, ale též z Alžírska, Belgie, Egypta, Francie a dalších zemí světa. Menší část tvoří krabice na doutníky a viržinka. Mezi nimi stojí za pozornost doutník, který pochází z majetku Aloise Jiráska (19T-232).
Zápalky (inv. řada 19Z) – Část fondu tvoří původní kolekce Q. Šimka, ostatní jsou novější i současné akvizice muzea. Najdeme zde krabičky od zápalek (se zápalkami i bez nich) od konce 19. stol. většinou české produkce (zejména ze Sušice), v jednotlivostech také zahraniční.

Textil

Fond obsahuje oděvy měšťanských vrstev od 1. pol. 19. stol. včetně obuvi a doplňků a litomyšlský kroj, starší i novější typ. Dále je zastoupen textil bytový, zemědělský, církevní a prapory.
Ženský textil (inv. řada 9A) – Většinou se jedná o součásti litomyšlského kroje, malou skupiny tvoří živůtky a kordulky cizí provenience a stylové šátky běžné domácí i zahraniční produkce.
Mužský textil (inv. řada 9B) – Mužský textil tvoří oděvy převážně z 19. století. Pozoruhodná a početná je skupina kožených opasků k lidovému oděvu. K unikátům patří hokejový dres Ivana Hlinky s věnováním litomyšlskému malíři Bohdanu Kopeckému (9B-45).
Dětský textil (inv. řada 9C) – V dětském textilu se nachází především křestní čepečky, kabátky a vínky z 19. století, typické pro Litomyšlsko.
Uniformy a stejnokroje (inv. řada 9D) – Skupině dominují vojenské, služební a spolkové pokrývky hlavy. Dále se zde nacházejí uniformy a stejnokroje a řada jejich drobných součástí (přezky opasků, epolety aj.). Většina předmětů je z období od konce 19. stol. do první pol. 20. stol. K cenným artefaktům náleží např. pruské přilby - Pickelhaubny (9D-39 a 9D-41), dragounská přilba (9D-42), hulánské Tschapky (9D-43 a 9D-44), Kommode Tschapky (9D-45 a 9D-46) či baret spolku Slavie (9D-73).
Církevní textil (inv. řada 9E) – Nepočetný fond obsahuje především ornáty, pally (pokrývky na kalich) a pohřební příkrovy převážně z 19. stol. Nejstarším předmětem je kožené antependium z 18. stol. pocházející z kapitulního kostela v Litomyšli.
Obuv (inv. řada 9F) – Obuv pochází z období od konce 18. století. Mezi nejzajímavější předměty patří produkce místních výrobců Václava Sommera (9F-27) a Julia Bermana (9F-48), boty novináře a prozaika Matěje Kuděje (9F-50) či mokasíny amerických indiánů (9F-31 a 34).
Doplňky a šperky (inv. řada 9G) – Početný soubor tvoří převážně dámské šperky (brože aj.), gemy a intaglie a dále dámské i pánské doplňky (hřebeny, jehlice do klobouku či do vlasů, vycházkové hole, kabelky aj.) převážně z 19. a 20. stol. z českých zemí.
Bytový textil (inv. řada 9H) – Bytový textil z lidového prostředí Litomyšlska pochází převážně z období od konce 18. stol. do poloviny 19. stol. Jsou zde cenné lidové výšivky, jako např. pokrývky vyšívané karmazínovou přízí (9H-48 až 9H-55), pokrývky vyšívané hnědou vlnou (9H-56 až 9H-61), či koutnice a jejich části. Stylový textil pochází z 19.-20. stol. Zastoupeny jsou ubrusy, záclony, dečky apod.
Prapory, korouhve a stuhy (inv. řada 9K) – Převážnou část skupiny tvoří cechovní a spolkové prapory, zastoupeny jsou vlajky, standarty a dále např. převěsníky, šerpy praporečníků, obaly na prapory aj. Cechovní prapory náležejí cechům z Litomyšle, spolkové prapory pocházejí z Litomyšle a okolních obcí (prapory sborů dobrovolných hasičů, podpůrných spolků, ostrostřelců). Jejich vznik spadá do 19. století až počátku 20. století. Ze 40. let 20. století pocházejí partyzánské prapory a říšské vlajky, z poválečného období jsou prapory politických stran a mládežnických organizací. Tři prapory (9K-17, 9K-31, 9K-33) jsou vyzdobeny medailony malíře Jarolíma Štantejského (1832-1899).

Výtvarné umění

V roce 2004 došlo k rozdělení původního městského muzea v Litomyšli na dvě nově zřízené instituce - Městskou galerii Litomyšl a Regionální muzeum v Litomyšli. Rozděleny byly rovněž dosavadní sbírky, přičemž většinu předmětů z oblasti výtvarného umění (vyjma architektury) převzala galerie. Dnešní výtvarné sbírky RML (cca 1 500 sb. předmětů) zahrnují malby, kresby, grafiky, plastiky, lidové podmalby na skle, střelecké terče a betlémy. Naprostá většina z nich pochází z Litomyšle a blízkého okolí.
Malba a kresba (inv. řada 20A) - Fond tvoří závěsné obrazy i volně uložená díla. K nejcennějším patří obrazy ze 17. a 18. století, z nichž zároveň některé zachycují historickou podobu Litomyšle (např. 20A-3, 20A-5, 20A-9, 20A-157, 20A-158, 20A-320). Ze 17. a 18. století se ve sbírce nachází také několik portrétů a obrazů s církevní tématikou. Jsou zde také díla některých malířů z Litomyšle a okolí – např. Jarolíma Štantejského, Josefa Matičky, Josefa Voleského, Karla Šťastného, Antonína Anderleho, Antonína Dvořáka, Miloslava Fiedlera, Františka Motyčky nebo Josefa Šplíchala. Významné z hlediska dokumentace jsou akvarely svatebního průvodu (20A-208 až 20A-214) a mikulášských průvodů (20A-206, 207 a 20A-308 a 309) na Litomyšlsku z 19. století nebo návrhy na oponu Smetanova domu (20A-330 až 20A-332) či plakát zvoucí na jeho otevření (20A-425) z počátku 20. století.
Grafika (inv. řada 20B) – Fond tvoří grafické listy vztahující se k Litomyšli a majitelům litomyšlského panství (např. vyobrazení města inv. č. 20B-36 až 20B-38 a zámku inv. č. 20B-43 až 20B-46), a dále grafiky zachycuje církevní tématiku. Mezi nejstarší kusy sbírky patří portréty významných osobností ze 70. let 18. století (20B-84 Jan Augusta a 20B-85 Tomáš Pešina z Čechorodu). Z litomyšlských autorů zaslouží pozornost soubor Ludmily Jandové (20B-98), věnovaný Národnímu divadlu v Praze. Zajímaný je i pochvalný lístek za vzorné chování ze školy z r. 1834 inv. č. 20B-102, pocházející s největší pravděpodobností z piaristického školy. Ve sbírce je také několik grafik z majetku místního malíře Jarolíma Štantejského (20B-122 až 20B-134 a 20B-139). Dalším velkým celkem jsou postupně doplňovaná díla, tzv. Portmoneana, související s Josefem Portmanem, Josefem Váchalem a nebo Portmoneem (soubor exlibris 20B-1 až 20B-16, 20B-19, 20B-48 a 20B-55), portréty Josefa Portmana (20B-20, 20-32 a 20B-33), díla Josefa Váchala (20B-49 až 20B-55) a soudobých umělců.
Plastika a skulptura (inv. řada 20C) – Ve sbírce jsou díla z různých materiálů, většinu předmětů představují sádrové aj. busty a dřevěné plastiky především s církevní tématikou. Početná je i skupina reliéfů, minimálně jsou zastoupeny kamenné plastiky a ručně vyřezávané dřevěné kříže. Porcelánové a keramické plastiky sériové produkce, litinové kříže tovární výroby a malé křížky pro osobní potřebu jsou zařazeny do jiných fondů (inv. řady 10 a 21).
K pozoruhodným artefaktům náleží např. socha sv. Jana Nepomuckého (20C-127) z 18. století, pocházející ze soudní kanceláře ze staré litomyšlské radnice; P. Marie s dítětem (20C-101) z kostela Rozeslání sv. Apoštolů v Litomyšli; P. Marie z Nedošína (20C-165) či tři sochy světců (20C-102, 104 a 105) ze Strakova. Hodnotné jsou sochy získané roku 1972 z nálezu ze Svitav (20C-108, 109, 129, 130, 134, 154, 155, 156, 167). Mezi nimi jsou i cenné práce sochaře Severina Tischlera (20C-154 až 156). Asi nejpozoruhodnějším předmětem z hlediska své historie je křížek z 18. stol. (20C-168), patřící litomyšlským katům. Tento křížek prý držívali odsouzení na smrt, když je vezli na káře na popraviště.
Lidové podmalby na skle (inv. řada 20D) – Zajímavý soubor zahrnuje časové období od konce 18. stol. do 4. čtvrtiny 19. stol. Většina předmětů pochází z okolních oblastí, kde se podmalby vyráběly. Nejsou zde žádné jihočeské ani rakouské kusy. Výjimkou jsou dvě drobné podmalby z polské Čenstochové, donesené sem nejpravděpodobněji jako suvenýr z poutě. Z těch vzdálenějších oblastí je to Novoborsko a severní Morava. Mnoho podmaleb vzniklo na Českomoravské vrchovině, v oblasti Orlických hor a rovněž v kladském Kaiserwalde. Dílnu lze určit jen u několika z nich. Výjimkou je dílna Verderberových (20D-4), kde známe i jméno, jinak si při určování dílen vypomáháme znaky skupiny či mistra. Ve sbírce se nalézají podmalby z okruhu Mistra zvlněného obočí a Mistra zalomeného obočí, dále lze určit podmalby ze Severočeské sklářské oblasti, Skupinu s dekorem růží a tulipánů ze střední Moravy a Skupinu serpentinově komponovaných křížových cest z Českomoravské vrchoviny. Motivy jsou rozmanité, nejvíce je pochopitelně podmaleb s mariánskou tématikou, najdeme zde ale i jednu evangelickou podmalbu (20D-20), výjev s Katechetou se žáky (20D-32) či Adama a Evu (20D-77). Některé podmalby kopírují obrazy ze slavných poutních míst, jako je P. Marie Čenstochovská, z Maria Zell, Maria Teferl či Pasovská, z českých pak P. Marie Kralická. Sv. Trojice je zpravidla typ Gnadenstuhl. Svými rozměry vybočuje ze sbírky podmaleb pouze inv. č. 22D-35 s úctyhodnými 64,5 cm šířky a 83,2 cm výšky. Málo obvyklý je také krucifix ze dřeva s vloženou podmalbou (20D-81), kterých je v českých muzeí jen několik kusů.
Betlémy (inv. řada 20E) – Litomyšl ležela mezi dvěma velkými betlémářskými oblastmi. Z Orlickoústecka se ve sbírce nacházejí papírové malované betlémy, ze Svitavska dřevěné vyřezávané. Všude pak byla rozšířena obliba kralických figur, které se mnohdy kombinovaly s ostatními. Novodobé betlémy pak používají i jiné materiály - například betlém z kukuřičného šustí (20E-2) a vizovického pečiva (20E-3 a 20E-4) od Milady Kysilkové z Dolního Újezdu. Jedním z nejvýznamnějších betlémů sbírky je tzv. Chlebový betlém nebo také Velký chlebový betlém (20E-7) z doby kolem r. 1820 od pana Vorla. Druhým velkým betlémem je betlém Podolských, také zvaný Malý Podolských betlém (20E-10), který vyráběl Antonín Podolský spolu s panem Kubíčkem. U obou betlémů lze postavit vánoční i tříkrálovou variantu. Pozornost zaslouží také betlém Podhajských (20E-1), zhotovený do prosklené skříňky a také torzo pašijového betlému (20E-5). V neposlední řadě se tu nachází papírové vystřihovací betlémy od novodobých a současných autorů, vydávané tiskem.
Střelecké terče (inv. řada 20T) – Cenný a početný fond je zřejmě kompletním souborem, který pochází ze spolkové střelnice na Karlově v Litomyšli. Muzeu jej věnovala mezi lety 1925-27 Jednota střelců do terče. Ta se ustavila v r. 1835 místo předchozí střelecké společnosti zformované v polovině 18. stol., zanikla r. 1931. Nejstarším předmětem sbírky je terč z roku 1797 (20T-2), následují tři terče (20T-1, 3, 4) z roku 1799. Ostatní pocházejí z 19. století. Nejmladším předmětem je obraz na plátně (20T-108) z 80.-90. let 19. století. Je malovaný jako terč, vyhotoven byl ovšem jen jako připomínka vítězství objednavatele ve střelecké soutěži. Sbírka obsahuje rovněž tři obrazy na dřevě – figury „šašků“, které stávaly vedle terčů. Malíře terčů známe jen v několika případech, mezi nimi je např. Antonín Dvořák a Jarolím Štantejský.
Mimo soubor ze střelnice jsou tři terče (20T-91 až 93) od Quidona Šimka z Litomyšle, který je měl po otci (členu stejného spolku), a dále obraz na dřevě (20T-107) převedený roku 1988 z Regionálního muzea v Chrudimi. Důvodem převodu bylo vyobrazení interiéru litomyšlské střelnice a zachycení místních střelců.
Ostatní díla (inv. řada 20Z) – Fond obsahuje díla vzniklá kombinovací několika technik, popř. jde o nezvyklý použitý materiál. Jádrem fondu jsou ceroplastiky a plastiky pod štulcem a instalace v láhvi. Dva drobné štulci (20Z-20 a 20Z-21) pocházejí z majetku M. D. Rettigové. Zvláště zajímavá je instalace s postavami Papagena a Papageny z Mozartovy Kouzelné flétny (20Z-60). Nachází se tu i několik voskových obrázků nebo obrazy vyřezané z korku (20Z-64 a 20Z-65). Druhou větší skupinu tvoří obrázky ptáků sestavované z peříček. Cenné jsou plakety od Ludviky Smrčkové (20Z-1 a 20Z-2), jedna s portrétem B. Smetany a druhá s částí litomyšlského náměstí.

Zemědělství

Rostlinná výroba (inv. řada 3A) – Patří sem náčiní související především s obděláváním půdy a prvotním zpracováním, např. cepy, vějačky či fofry. Zařazeny sem jsou také předměty související s lesnictvím - raznice na označení dřeva. Předměty lze většinou datovat do 19. století, na několika nástrojích se nachází datace. Nejstarší na mírce (3A-8) r. 1769 a na fofru (3A-7) r. 1799, nejmladší na pluhu tříklečáku (3A-41) r. 1942.
Živočišná výroba (inv. řada 3B) - Náčiní související s chovem hospodářských a užitkových zvířat - nůžky na stříhání ovcí a nože na úpravu paznehtů, koňské chomouty a postroje, karabáče, vidle na hnůj, ale i včelí úly a vykuřovadla. Přesně datované jsou pouze dva předměty, a sice včelí úl z roku 1848 (3B-33) a darmovis s datací 1869 (3B-45).
Modely z oboru zemědělství (inv. řada 3C) – Modely zemědělských strojů (pluh, rádlo, řezačka na trávu), zemědělských vozů a trakaře, ale i např. model krávy a koně nebo koňské hlavy, na kterých jsou ukázky různého typu uzdění. Jedná se o podomácku vyráběné předměty, sloužící patrně k reklamním nebo demonstračním účelům.
Domácí chov (inv. řada 3H) – V této části se nachází pouze psí obojek a klec na ptáky.

Zoologie

Zoologická sbírka (inv. řada 33) je tvořena především předměty získanými z Domu dětí a mládeže v Litomyšli v r. 2015, kde byly alespoň částečně zachráněny staré sbírky městského muzea v Litomyšli a místních škol.
Fond obsahuje početné vycpaniny savců a především ptáků, v jednotlivostech také plazi, obojživelníky a ryby žijící na našem území. Dále větší soubor entomologie a ulit a lastur našich i cizokrajných živočichů. Ve sbírce se nachází několik velmi vzácných preparátů, např. vycpanina holuba stěhovavého.