Východočeské muzeum v Pardubicích
Počátek Východočeského muzea v Pardubicích se datuje do roku 1880, kdy byl skupinou místních nadšenců pro záchranu historických památek a dokladů přírodního prostředí založen Musejní spolek. Jeho sídlem je od roku 1920 renesanční zámek Pardubice, který byl v roce 2010 prohlášen za národní kulturní památku. V současné době jsou veřejnosti zpřístupněny rytířské sály s renesančními nástěnnými malbami, kaple Tří králů, kryt civilní obrany ve valech rondelového opevnění a čtyři stálé muzejní expozice (numismatická, moderního ateliérového skla, archeologická a dějin města Pardubic). Ve své sbírce má muzeum více než tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů, které pravidelně prezentuje formou krátkodobých výstav. Každoročně vydává tři odborná periodika a další publikace, pořádá přednášky pro veřejnost, programy pro školy i seniory a jiné kulturní akce. Zájemcům je rovněž k dispozici muzejní knihovna se studovnou.
Kontaktní údaje
Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice
Telefon: +420 466 799 240
E-mail: vcm@vcm.cz
Web: www.vcm.cz
Otevírací doba
Expozice a výstavy Východočeského muzea jsou přístupné celoročně, denně kromě pondělí v době od 10 do 18 hodin. Objekt je bezbariérově přístupný.
Sbírky
Archeologie
Archeologická podsbírka je vytvářena především artefakty z vlastních záchranných archeologických výzkumů a to již od existence Musejního spolku (1880) až do současnosti. Nezanedbatelnou měrou je v dnešní době obohacována i o nálezy odevzdané veřejností.
Mezi nejstarší nálezy se řadí především štípané nástroje z mladého paleolitu. Díky novým velkoplošným výzkumům přibylo i množství mikrolitické industrie z mezolitu. V rámci archeologické podsbírky nechybí ani doklady počátků zemědělských kultur - neolitu a eneolitu. Ovšem mezi nejvýznamnější a početně nejvíce zastoupené je možno řadit až nálezy z doby bronzové. Celoevropského významu dosahuje například odhalení rozsáhlého a bohatého pohřebiště únětické kultury ze starší doby bronzové z Mikulovic. Co do počtu lokalit v rámci pravěkých nálezů nesmí být opomenuta velká kolekce z období popelnicových polí. Jedná se zejména o materiál z rozsáhlých žárových nekropolí například z Kunětic, Lukovny, Dražkovic a Platěnic. Z mladších období pravěku je nutné zmínit lokality Brčekoly a Slepotice, kde byly zajištěny artefakty a situace z doby laténské. Doba římská je reprezentována opět materiálem ze Slepotic a Mikulovic u Pardubic. V rámci podsbírky nezaostávají ani nálezy z raného a vrcholného středověku a raného novověku. Uvést je možné např. samotné Pardubice, Opatovice nad Labem a Přelouč. Důležitou složkou souboru je materiál získaný při výzkumu hradů a tvrzí v Pardubickém kraji.
Botanika
Podsbírka je budována od roku 1927, jejím základem se stal herbář učitele Emanuela Kalenského. Kolekce však obsahuje i řadu starších nálezů (z první poloviny 19. století), které se do ní dostaly nákupy nebo dary soukromých herbářů. Fond zahrnuje zejména položky z východních Čech a sběry z ostatních regionů České republiky. V menší míře jsou zastoupeny evropské státy, výjimečně ostatní svět. V podsbírce jsou uloženy zejména položky těchto sběratelů: F. Černohous, V. Faltys a H. Faltysová, E. Froněk, J. Hadač a E. Hadač, J. Hanousek, R. Hasslinger, V. Horák, M. Hostička, E. Kalenský, A. Kobrle, K. Krčan, J. Košťál, M. Kroulík, L. Palek, F. Procházka, J. Reitmayer, R. Traxler, J. Tušla. V současnosti soubor obsahuje 125 000 položek cévnatých rostlin (nejrozsáhlejší částí je kolekce ostružiníků sběratele L. Palka), 1 000 hub, 7 000 lišejníků, 1 700 játrovek a 8 000 mechů. Podsbírka je po domluvě s kurátorem přístupná badatelům.
Církevní textil
Čtvrtohorní kosti
Nepříliš rozsáhlá podsbírka čítající 316 kusů obsahuje kosterní zbytky větších zvířat z mladších i starších čtvrtohor, většinou z okolí Pardubic. K nejvzácnějším patří paroží soba, losa, jelena, lebky koní a praturů nebo kly se stoličkami mamuta.
Domácnost
Předměty z vybavení běžných domácností byly obvyklou součástí muzejních sbírek, nejinak tomu bylo i v pardubickém muzeu. V 60. letech 20. století bylo domácí náčiní, nádobí na přípravu a uchovávání potravin, obaly od potravin a drogistického zboží, nářadí pro domácí ženské a mužské rukodělné práce a další vybavení středostavovských domácností soustředěno do jedné specializované podsbírky pod názvem domácnost.
Kolekce je stále systematicky rozvíjena prostřednictvím darů a nákupů od občanů. Velké soubory pocházejí také z tzv. odúmrtí. Podsbírka obsahuje předměty od poloviny 19. století, nejucelenější soubor pochází z 1. třetiny 20. století. Domácnost je výstavně velmi vytěžovanou sbírkou. V současnosti čítá přes 4 000 kusů sbírkových předmětů.
Entomologie
Tato podsbírka je nově budována od roku 1998. Původní fondy byly kromě lastur a ulit měkkýšů v minulosti kompletně převedeny do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Základ dnešní sbírky hmyzu tvoří kolekce z pozůstalosti po J. Macourkovi, zakoupená v roce 2000. Dále byla zakoupena kolekce převážně tropických brouků z pozůstalosti po J. Kopeckém, srovnávací sbírka brouků čeledi Dermestidae České a Slovenské republiky od V. Kalíka, sbírka hmyzu od M. Řezáče, sbírka motýlů čeledi Geometridae od J. Reigera a sbírka brouků podčeledi Donaciinae od R. Mlejnka. Podsbírku významně rozšířily i dary kolekcí motýlů od O. Machače a M. Holdíkové. Soustavně je novými sběry vytvářena dokladová kolekce pavouků a výběrově také hmyzu a ostatních skupin bezobratlých. V roce 2021 byl do podsbírky přijat darem rozsáhlý entomologický materiál původem ze sbírky Městského muzea v Moravské Třebové.
Etnografie
Podsbírka etnografie dokumentuje způsob života na venkově a artefakty tradiční lidové kultury. Převažují v ní předměty spojené s tradičním zemědělstvím a s provozem venkovské domácnosti včetně zpracování zemědělských produktů a přípravy pokrmů, nechybí nářadí k podomácké výrobě textilií a k jejich údržbě, doklady způsobu odívání, mobiliář obydlí, součásti staveb a jejich modely. Obsaženy jsou i soubory výrobních předmětů a výrobků specializovaných řemesel (potiskovací formy na látky, perníkářské formy, majolika, podmalby na skle), lidové hračky, předměty vázané na obyčejovou tradici a náboženský kult i na historické formy obecní správy (rychtářská práva). Předměty pocházejí z 18. až 20. století. Hmotné doklady uvedeného charakteru se do muzea dostávaly od počátků jeho vzniku, k výraznému rozšíření došlo zejména kolem roku 1895 a v průběhu 2. poloviny 20. století. Regionálně sbírka shromažďuje předměty vzniklé nebo užívané ve východních Čechách (východní Polabí, Železné hory, Českomoravská vysočina, Podorlicko).
Fotografie, filmy, videozáznamy a jiná média
Podsbírka fotografie, filmy i zvukové záznamy je důležitou součástí dokumentace regionálních dějin, která probíhá kontinuálně od dob založení Musejního spolku.
Kolekce fotoarchivu patří mezi badatelsky nejnavštěvovanější sbírky Východočeského muzea. První přírůstky tvořily dary již v osmdesátých letech 19. století. Ve fondu jsou dokonce pozitivy, které byly vystavovány už na Národopisné výstavě českoslovanské roku 1895. Nacházejí se zde jak pozitivy, tak celá fotografická alba. Podsbírka obsahuje také několik cenných kusů nejstarších typů fotografií, jako jsou daguerrotypie, ambrotypie nebo ferrotypie. Celý fond obsahuje významnou dokumentaci historie Pardubic, zachycuje urbanistické proměny města, kulturní život nebo významné osobnosti regionu. Nechybí v něm významní fotografové z pardubického regionu od druhé poloviny 19. století až do současnosti. V posledních letech probíhá soustavná digitalizace fotoarchivu, díky které je sbírka lépe přístupná nejen badatelům, ale i dalším zájemcům.
Rozsáhlá je také sbírka zvukových médií, především gramodesek. Nově se akvizice zaměřují i na filmové záznamy různého stáří a formátu z různých oborů lidské činnosti.
Kolekce zahrnuje filmy a filmové smyčky, převážně od poloviny 20. století. Velkou část tvoří socialistické propagandistické nahrávky, zajímavostí jsou krátké okupační filmy německého původu. Do sbírky patří také filmy dokumentující např. Zlatou přilbu a různé instruktážní filmy z oblasti autodopravy. V menší míře jsou zde zastoupeny filmy zábavné.
Sbírka gramofonových desek a jiných médií obsahuje hudební nosiče z období 20. – 80. let 20. století. Mezi nimi převládají gramofonové desky domácí i zahraniční provenience (společnosti Esta, His Masters´ Voice, Columbia Records, Parlophon, Ultraphon, Supraphon aj.), v menší míře jsou zastoupeny také magnetofonové pásky. Obsah nahrávek tvoří převážně vážná, populární a taneční hudba, případně mluvené slovo původem ze zábavných pořadů 60. – 80. let 20. století.
Geologie
Podsbírka je nově budována od roku 2003, neboť původní sbírkový fond byl v minulosti převeden do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Do sbírky jsou v současné době shromažďovány především doklady geologické pestrosti severovýchodní části českého masivu. Unikátní je soubor nerostů a hornin z polymetalického ložiska Křižanovice v Železných horách, včetně ukázek ojedinělé alofánové výzdoby parakrasové dutiny ve střední části ložiska. Kolekce, čítající nyní asi 1 500 položek, není dosud přístupná.
Hračka
Podsbírka hraček patří v historii Východočeského muzea k těm mladším, byla založena v roce 1975. Najdeme v ní hračky od druhé poloviny 19. století po téměř současnou produkci. Unikátnost kolekce tkví především v její rozmanitosti. Jsou v ní zastoupeny hračky z dobové tovární produkce, lidové hračky domáckých výrobců i hračky, které si děti vyráběly samy. Významnou součástí je i kolekce autorských hraček, zejména soubor z dílny pardubického rodáka, průmyslového výtvarníka Víta Gruse. Hračky ze sbírky byly často vystavovány v Pardubicích, mnoha městech České republiky i v zahraničí. Sbírka je stále živým celkem. V současnosti se rozvíjí zejména prostřednictvím darů a nákupů od občanů, celkově čítá více než 5 200 kusů sbírkových předmětů.
.
Hudební nástroje
Podsbírka hudebních nástrojů je zajímavá především zastoupením výrobků houslařů pardubického regionu, kolekcí historických citer a skupinou exotických nástrojů.
Knihy
Knihovna Východočeského muzea v Pardubicích byla založena již při samotném vzniku muzea v roce 1880. Prvními přírůstky byly především staré tisky z majetku předních pardubických rodin. Postupně se rozrůstala o další ucelené soubory, např. učebnice a pedagogickou literaturu, pozůstalosti významných pardubických osobností, soubor knih s regionální tematikou - Slavín, kalendáře či badatelsky hojně využívaný a stále doplňovaný regionální tisk.
Mapy a plány
Mapy a plány v této podsbírce pocházejí z 19. a 20. století, pouze výjimečně jsou starší. Najdeme zde mapy turistické i vojenské, ale také ručně kreslené plánky náletu spojeneckých letadel na Pardubice v roce 1944. Podsbírka je velmi různorodá, obsahuje mapy řady regionů z celé republiky, ale převažuje zaměření na Pardubicko.
Míry a váhy
Úzký vztah k výrobě a obchodu má rovněž podsbírka míry a váhy. Předměty byly do kolekce získávány od doby vzniku muzea. Tvoří ji délkové míry, duté míry suché i mokré, váhy různých konstrukcí a rozličné typy závaží. Převážná část podsbírky dokumentuje období 19. století, obsahuje i předměty z 20. století.
Modely
Podsbírka modelů zahrnuje modely různého charakteru, mimo jiné například architektonické studie znázorňující podobu pardubických sídlišť, krajiny či významných veřejných staveb. Její součástí jsou i modely trojrozměrné, např. Janákův model krematoria z roku 1921, model systému vzpěr střechy Zelené brány (stav k roku 1912) nebo instruktážní stříkačka pardubických hasičů z roku 1870. Samostatnou skupinu tvoří školní modely zemědělských strojů, technické modely a školní modely pro výuku fyzikálních jevů, pocházející z průmyslové školy v Pardubicích.
Negativy a diapozitivy
Podsbírka negativy a diapozitivy obsahuje soubor významných skleněných negativů převážně z tvorby pardubického fotografa Josefa Pírky, socialistických negativů zachycujících proměny města a společnosti od roku 1948 do roku 1989 nebo také rozsáhlý soubor diapozitivů. Celý fond obsahuje důležitou dokumentaci historie Pardubic, zachycuje urbanistické proměny města, kulturní život nebo významné osobnosti regionu. V posledních letech probíhá soustavná digitalizace negativů, díky které je sbírka lépe přístupná nejen badatelům ale i dalším zájemcům.
Numismatika
Numismatická podsbírka náleží mezi několik nejrozsáhlejších veřejných sbírek mincí v ČR. Její tradice sahá do sklonku 19. století, kdy Musejní spolek v Pardubicích v rámci své sbírkotvorné činnosti získával také numismatický materiál, čítající zpočátku kolem 1 000 exemplářů. Muzejní sbírka byla rychle rozšiřována, hlavně dary, většinou však nesystematicky. Zásadní změnu v jejím formování přinesl až přelom 19. a 20. století, kdy český numismatik Bedřich Skrbek prodal svou soukromou sbírku muzejnímu spolku za odhadní cenu. Teprve touto akvizicí získala muzejní sbírka mincí základ své dnešní vypovídající hodnoty, v pozdějších letech systematicky dále rozšiřované.
Pevnou strukturu jasně profilované sbírky středověkých a raně novověkých českých ražeb získala muzejní kolekce mincí a medailí do poloviny 20. let, kdy byl zpracován její podrobný dvoudílný katalog (1925-1926). Veřejnosti byla prezentována v rámci prohlídkové trasy muzejními expozicemi zřízenými na pardubickém zámku, ale neměla náležitý systém. Z expozice byly mince staženy v době německé okupace, neboť výbor muzejního spolku se obával, že o tyto sbírkové předměty by mohla mít zájem okupační správa jako o rezervoár drahého kovu. Většina numismatické sbírky byla proto během války ukryta na blíže neznámém místě v zámeckých sklepeních, nejcennější soubor vzácných zlatých mincí byl zazděn v levé nice pozdně gotického arkýře tzv. Vojtěchova sálu v prvním patře zámku.
V průběhu 60. let se pardubická muzejní sbírka rozrostla o několik početných, ale vnitřně naprosto heterogenních souborů. Na vývoj sbírky mělo mnohem větší vliv systematické shromažďování nálezů mincí z regionu působnosti muzea a také budování sbírky regionálních medailí. Samostatná numismatická expozice (instalována v roce 1957) byla v roce 1967 nahrazena výběrovou kolekcí pro stálou expozici “Feudalismus”.
Vystavené originály mincí se však bohužel staly objektem rozsáhlé krádeže v roce 1970. Zloději tehdy z výše zmíněné stálé expozice odcizili několik desítek vzácných muzejních exponátů mincí a medailí tolarové doby z 16. až 18. století. Pachatele se však naštěstí brzy podařilo vypátrat a až na ojedinělé exempláře byla většina ukradených předmětů vrácena do muzejních sbírek.
Ve druhé polovině 70. let z důvodu dlouhodobě odkládané rekonstrukce došlo ke zhroucení stropů zámeckých sálů a musela být vyklizena jak stávající expozice, tak i numismatický depozitář. Systematické výstavy vybraných kolekcí numismatické sbírky bylo možné realizovat až od 90. let, kdy byl rekonstruován výstavní sál na velkém zámeckém nádvoří. Byl zřízen i nový stálý depozitář sbírky mincí, a tak mohla být tato kolekce koncem 90. let prezentována veřejnosti v rámci několika expozičních projektů: České mincovnictví Rudolfa II. (1997); Z pokladů pardubického muzea (1997-98); Co sbírá muzeum (1999); České početní peníze a žetony v raném novověku (2002).
S rychle pokračující rekonstrukcí zámku také vyvstala otázka náplně výstavních prostor a budoucí numismatické expozice. Ta nesla název „Peníze v Čechách 1520-1618“. Veřejnosti byla přístupná od prosince 2003 do listopadu 2017.
S ohledem na mimořádný rozsah numismatické sbírky a také úspěch, který Východočeské muzeum zaznamenávalo od roku 2013 s prezentací tohoto sbírkového fondu v zahraničí (výstavy v New Yorku 2013 a 2017, v Mexico City 2018, ve Štrasburku a v Paříži 2019 aj.) byl v další fázi rekonstrukce zámeckého areálu vyčleněn pro prezentaci numismatické sbírky rozsáhlejší prostor v suterénu severního křídla zámku. Nově koncipovaná expozice byla pod názvem „Peníze si do hrobu nevezmeš“ zpřístupněna veřejnosti 14. prosince 2021. Nová expozice je plně dvojjazyčná (česko-anglická). Je členěna do čtyř částí. V úvodní části se návštěvník seznámí s historickým vývojem měnových systémů na českém územní od 10. století do současnosti. Následuje expozice díla významného českého medailéra Zdeňka Kolářského. Přes tuto část návštěvník prochází do trezorové místnosti s instalací významného nálezu českých stříbrných denárů z konce 10. století, objeveného na území Pardubického kraje (tento mimořádně rozsáhlý nález byl prohlášen za movitou kulturní památku České republiky). Stálou expozici završuje nejrozsáhlejší část, mapující vývoj tolarových a dolarových měn celého světa od ražby prvních tolarů v západočeském Jáchymově (1520) až ke všem dolarovým měnám současného světa.
Odívání a doplňky
Oděvy patřily mezi první akvizice, které muzeum získalo záhy po svém vzniku v roce 1880. Jednalo se zpočátku o součásti oděvu lidových vrstev, později i dobové oděvy. Do 60. let 20. století byly všechny textilie součástí etnografických sbírek. O vznik samostatné podsbírky odívání a doplňků orientované na dokumentaci oděvů, oděvních doplňků a bytového textilu z prostředí středních vrstev maloměsta od poloviny 19. století do současnosti se zasloužila bývalá ředitelka muzea Miroslava Ondřejová. Kolekce byla systematicky rozvíjena prostřednictvím nákupů a darů od občanů, i odúmrtí. Nyní obsahuje více než 8 000 kusů sbírkových předmětů a patří tak k nejobsáhlejším textilním sbírkovým fondům v České republice. Početné a zajímavé jsou kolekce dámského secesního oděvu z přelomu 19. a 20. století a z období první republiky. Sbírkové textilie jsou využívány k samostatným chronologickým i tematickým výstavám. Podsbírka slouží i k badatelským účelům.
Odznaky
Podsbírka odznaků, která soustřeďuje odznaky organizací, firem a institucí z druhé poloviny 19. a celého 20. století.
Písemnosti a tisky
Kolekce plakátů patří k velkým a významným sbírkovým souborům pardubického muzea. Nejstarší plakát pochází z bouřlivého roku 1848. Neobyčejně cenné jsou plakáty dokumentující kulturní a politický život regionu s důrazem na poslední desetiletí Rakouska-Uherska, na I. světovou válku, meziválečnou Československou republiku a II. světovou válku. Docenění postupně dochází také kolekce plakátů z let 1948-89, která je stále více využívána badatelsky i výstavně. Kolekce je intenzivně digitalizována.
Tiskoviny menšího formátu, např. letáky, vstupenky, zajímavé výtisky novin, reklamní materiály, pozvánky ke kulturním akcím aj., jsou zastoupeny v nenápadné, ale velice zajímavé řadě drobných tisků, rovněž intenzivně digitalizované.
Pohlednice
Podsbírka pohlednic Východočeského muzea v Pardubicích je jednou z největších svého druhu v České republice. Čítá přes 300 000 kusů, od první emise korespondenčních lístků z roku 1869 po současnost. Svým širokým tematickým záběrem poskytuje ojedinělé svědectví o vývoji pohlednic na území dnešní České republiky. V kolekci nalezneme jedinečné místopisné litografie, secesní blahopřejné pohlednice, reprodukce známých malířů či zajímavé příležitostné nebo reklamní pohlednice. Z historického hlediska jsou významné politické agitační pohlednice z 50. let minulého století.
Část fondu pochází ze soukromé sbírky Květuše Veselé ze Svitav, jež provozovala soukromé muzeum pohlednic. Východočeské muzeum tuto jedinečnou sbírku zakoupilo díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR v letech 1998 – 99. V roce 2000 muzeum otevřelo unikátní expozici vývoje pohlednic (zrušena v roce 2017).
Rukopisy
Rukopisy patří rovněž k nejstarším podsbírkám muzea. Nejcennější skupinu představují rukopisy z období 16.-18. století, zastoupeny jsou zde i rukopisy mladšího charakteru. Podstatnou část tvoří rovněž rukopisné písemné pozůstalosti významných pardubických osobností a podklady odborné práce bývalých zaměstnanců a spolupracovníků muzea.
Řemesla a živnosti
Dokumentaci výroby a obchodu prezentuje podsbírka řemesla a živnosti, její jádro je zaměřeno na specializovaná řemeslná zaměstnání a nevýrobní živnosti v podmínkách malovýroby, maloobchodu a soukromého podnikání v oblasti služeb. Obsahuje předměty z vybavení dílen a provozoven povětšinou činných v 1. polovině 20. století. Kromě nářadí jsou zastoupeny i ukázky polotovarů a finálních výrobků, mobiliář, pracovní oděvy apod. Podchyceno je i vybavení obchodů včetně nabízeného zboží (nebo jeho obalů). Součástí podsbírky jsou také reklamní materiály. Předměty byly postupně získávány již od vzniku muzea, ve 2. polovině 20. století byl důraz kladen na akvizice dokumentující konkrétní dílny, obchody a provozovny jako celek.
Sport
Osobitý způsob dokumentace veřejného života a zábavy představuje podsbírka sportu. Vznikla jako samostatný celek v 60. letech 20. století a její podstatnou část tvoří především předměty dokumentující mezinárodně významné sportovní podniky - Velkou pardubickou steeplechase a Zlatou přilbu. Důležité místo má i skupina předmětů vztahující se k počátkům aviatiky
Školství, učební pomůcky
Jelikož u zrodu muzea stáli i učitelé, shromažďovaly se zde od počátku i předměty dokumentující vývoj školství. Kromě sbírky učebnic, která je součástí sbírkového fondu knihovny, vznikla i sbírka učebních pomůcek. Najdeme zde velký počet nástěnných map, tabulek pro výuku čtení a psaní, krasopisy žáků pardubické reálky, břidlicové tabulky a další.
Uměleckoprůmyslové práce
Nejucelenějším souborem uměleckoprůmyslových podsbírek je sbírka skla. Tvoří ji rozsáhlý soubor historického skla a kolekce ateliérové sklářské tvorby 20. století a současnosti. Kolekce historického skla podává souvislý obraz vývoje podob českého skla od 18. století do první třetiny 20. století. Reprezentují ji např. ukázky broušených křišťálových a barevných skel z první poloviny 19. století nebo spektrum ukázek skleněných výrobků, jejichž podobu ovlivnila obliba historizujících slohů. Významný je ucelený soubor horáckého skla. Soubor ateliérového skla a designu zahrnuje exponáty od 20. let 20. století až do současnosti – od návrhů užitkových a dekorativních předmětů, po exponáty, mající charakter uměleckého díla. Mimořádný celek představuje i kolekce hutnicky tvarovaného skla, které vznikalo dle autorských návrhů ve sklárně ve Škrdlovicích. Sbírka ateliérového skla VČM patří k mezinárodně uznávaným kolekcím současného uměleckého skla.
Součástí podsbírky jsou však i další kolekce. Sbírka keramiky a porcelánu obsahuje předměty dokládající dobovou užitkovou a dekorativní produkci od 2. poloviny 18. století. Mimo ně jsou zde zastoupeny autorské designové práce ze 70. let 20. století, nově i designové práce současných autorů. Kolekce hodin obsahuje ukázky různých dobových variant hodin a časoměrných zařízení. Výrazné zastoupení má řada klasicistních, empírových a biedermeierských hodin, početně bohatá je i skupina lidových závěsných hodin z přelomu 18. a 19. století. Významným dokladem místní výroby jsou řezané a zlacené hodiny pardubického hodináře Františka Bielauschka. Kolekci nábytku tvoří ukázky měšťanského a lidového nábytku z konce 18. a 19. století. Zcela výjimečným exponátem je pozdně renesanční skříň s figurálními řezbami a chebskou intarzií z 1. poloviny 17. století, cenný je i komplet obývacího pokoje vyrobený dle návrhu architekta Kotěry. V posledních letech se akvizice soustředí na stylově příznačný nábytek období první i druhé poloviny 20. století, mezi kterým zaujme cenná kolekce nábytku bruselského stylu. Kolekce kovů je výraznou součástí uměleckořemeslných sbírek muzea. Tvoří ji exponáty převážně z cínu, zastoupeny jsou i výrobky z mědi, stříbra, mosazi aj. Nejcennějším souborem jsou cínové předměty užitkového charakteru, předměty denní potřeby, cechovní, dekorativní i liturgické, převážně z 2. poloviny 18. a z 19. století.
Věda, technika, průmyslová výroba
Technická podsbírka vznikla v 90. letech 20. století a v současné době čítá téměř 650 evidenčních čísel. Skládá se z deseti oborových skupin, ve kterých jsou zastoupeny předměty od 19. století až po současnost. K nejzajímavějším a nejrozsáhlejším patří skupiny radiotechniky, videotechniky, fotografických přístrojů, hracích strojů, kancelářské techniky, spojovací techniky či vývěsních štítů. Nacházejí se zde přístroje různých výrobních značek i stáří, hojně jsou zde zastoupeny např. výrobky bývalých podniků Tesla Pardubice a Východočeské chemické závody. Součástí podsbírky je rovněž rozsáhlá dokumentace.
Výtvarné umění
Kategorii výtvarného umění reprezentují ve Východočeském muzeu v Pardubicích podsbírky obrazů, drobných grafik a plastik, ostatní obory zde uvedené (podmalby na skle, betlémy, střelecké terče) jsou součástí jiných celků, především etnografie.
Podsbírka obrazů je souborem příležitostných akvizic se značným tematickým rozpětím a kvalitativní nevyrovnaností. Jsou zde zastoupeny náboženské obrazy, krajinomalby, žánrová zátiší, portrétní tvorba aj. Mezi nejvýznamnější exponáty patří plátno zobrazující Mariánské vidění Jana IV. z Dražic, erb města Pardubic a sv. Floriána s panoramatem Pardubic v pozadí z období vrcholného baroku. Zajímavý je soubor portrétních miniatur z 1. poloviny 19. století a ukázky krajinomalby z období raného romantismu. Soubor grafik a obrazů městského jádra od 2. pol. 19. do počátku 20. století přispívá k poznávání stavebního vývoje města. Historicky dokumentační význam má řada portrétů pardubických starostů a podobizny Jana Pernera a Jana Kašpara.
Kolekce drobné grafiky obsahuje více než 900 ukázek drobné devocionální grafiky z území Čech, Rakouska a Německa. Součástí souboru jsou mědirytiny a lepty z 2. poloviny 18. století, litografie, ocelorytiny i drobné dřevoryty z 19. století, velkou část tvoří barvotisky z počátku 20. století. Jedná se o obrázky světců s modlitbami, upomínkové obrázky z poutních míst aj. drobné tištěné papírové exponáty s církevní tematikou.
Počátky vytváření podsbírky plastik spadají do 80. let 19. století. Ve fondu necelých 400 exponátů jsou nejpočetněji zastoupeny lidové a pololidové plastiky náboženského charakteru z 19. století. Nejvýznamnější exponáty se nachází v souboru barokních dřevořezeb. Mezi nimi vynikají rozměrné polychromované plastiky z období vrcholného baroku, postavy Boha Otce, lotrů po pravici a levici, andělů, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z dílny Ignáce Rohrbacha. Jako vysoce kvalitní práce byla tato díla zapůjčena již pro několik reprezentativních souborných výstav o českém baroku.
Sbírka obsahuje i práce Jakuba Teplého z konce 18. století či několik zajímavých dřevořezeb anonymů z téže doby. Z novějších realizací je významná bronzová busta T. G. Masaryka od sochaře O. Španiela z let 1929–30. Svůj význam má i soubor návrhů pomníků ve veřejném prostoru Pardubic.
Vyznamenání
Základem této rozsahem nevelké podsbírky se stala rakousko-uherská vyznamenání, která do muzea přišla po I. světové válce, kdy se jich zbavovali jak vojáci, tak úředníci. K nim postupně přibývala vyznamenání legionářská, jichž je ve sbírce velké množství, a po II. světové válce také vyznamenání II. odboje. Jsou zde též vyznamenání německá, převážně z II. světové války. Najdeme zde také vyznamenání novodobá, zejm. z období socialismu.
Zoologie
Zoologická podsbírka patří mezi vůbec nejstarší fondy Východočeského muzea. Hned po vzniku muzea byla 30. června 1881 za 3 000 zlatých zakoupena kolekce vycpanin ptáků od významného preparátora a znalce přírody Pardubicka prof. MUDr. Hromádka. Tato kolekce čítající 1 400 kusů tvoří základ sbírky obratlovců a od 20. let 20. století je průběžně doplňována. K velkému rozšiřování této sbírky dochází v 40. až 60. letech 20. století zejména díky pardubickému preparátoru Františku Kotkovi. Významný nárůst počtu obratlovců však představoval také nákup soukromých sbírek preparátorů Ptáčka z Litomyšle a Steigerwalda z Chotěboře, sbírky ptačích vajec Františka Obhlídala a formalínových válců ryb Jiřího Kuřátka na konci 20. století. K nejcennějším obratlovcům v zoologické podsbírce patří dvojice vyhynulých holubů stěhovavých z poloviny 19. století a také třetí nejpočetnější kolekce dravců v rámci ČR. Tato kolekce obsahuje i dvě mláďata orla volavého, která jsou jediným dokladem hnízdění tohoto druhu na území České republiky. Podsbírka není sice pro veřejnost zpřístupněna, ovšem badatelům z řad laické i odborné veřejnosti je depozitář po předchozí domluvě přístupný.
14 – militária
Podsbírka zbraní a militarií patří svým rozsahem k nejvýznamnějším kolekcím tohoto materiálu v ČR. Její nejcennější součástí je bezpochyby soubor civilních (loveckých, sportovních a sebeobranných) zbraní převážně evropského původu, z velké části bohatě zdobených. Většina zbraní z tohoto souboru je signována svými výrobci nebo prodejci, z nichž mnozí patřili ke špičce evropského nebo českého puškařství. Zvláštní pozornosti v této části sbírky zasluhují zbraně českých a moravských puškařů.
K unikátům mezi civilními zbraněmi nepochybně patří práce A. V. Lebedy z Prahy, C. Schillinga z Mehlis nebo zbraně z okruhu Františka Antonína hraběte Sporcka. Zastoupeny jsou však i zbraně k běžnému užívání včetně vzduchovek a zbraní pytláckých.
Bohatá je též kolekce služebních palných zbraní, které pocházejí především ze střední a západní Evropy, ale zastoupena je zde také Amerika. Dokumentují válečná střetnutí v evropském prostoru jednotlivými exponáty již od 16. století a vývojovými řadami od století 18. K většině vojenských palných zbraní disponuje muzeum příslušnými bodáky. Unikáty zde nepochybně jsou dva samopaly ZB47 a soubor zbraní z období přechodu od předovek k zadovkám.
Rozsáhlý je také soubor pobočních chladných zbraní (meče, kordy, palaše, šavle, tesáky), z nichž většina pochází z výzbroje armád, které v 18.-20. století působily na našem území nebo jím prošly.
Součástí podsbírky jsou i militária, tedy předměty, které sloužily vojákům a nejsou zbraněmi. Hodnotná je především kolekce přileb. Jsou zde však i další součásti ochranné zbroje, plynové masky, dělostřelecké nábojnice a pláště amerických leteckých pum z náletu na Pardubice 24. 8. 1944. Součástí sbírky je také soubor vojenských uniforem z konce 19. a především 20. století.
25 – jiná – Kramářské tisky
Ve fondu Východočeského muzea jsou zastoupeny také kramářské tisky. Podsbírka obsahuje téměř 3 000 kusů těchto drobných tištěných památek. Nejstarší pocházejí z počátku 18. století, nejmladší pak z první poloviny 20. století. Kramářské písně, tisky nebo špalíčky jsou výjimečným dokumentem zachycujícím lidové písně, modlitby, pořekadla nebo také historické události a milostné texty.
25 – jiná – Lapidárium
K početně menším patří rovněž podsbírka lapidária. Její jádro tvoří náhrobníky bývalých úředníků pardubického panství z 16. a 17. století, cennou součástí je i kolekce tzv. pernštejnských terakot.
25 – jiná – Slavín
Tato podsbírka zahrnuje materiály písemného a obrazového charakteru týkající se činnosti významných osobností narozených nebo působících na Pardubicku. Sbírku založil ve 40. letech 20. století Otokar Pospíšil, člen Musejního spolku a učitel na odpočinku. V současnosti se v ní nachází téměř 1 100 složek, které obsahují zajímavé informace o umělcích, vědcích, sportovcích, veřejných činitelích a dalších osobnostech majících vztah k pardubickému regionu. Její součástí jsou i rozsáhlé osobní pozůstalosti.